Měřidla veličin: Jaké přístroje se používají na stavbě, v dílně a průmyslu

Teplota, vlhkost, rychlost proudění vzduchu, intenzita osvětlení nebo hladina hluku – při práci na stavbě, v dílně i v průmyslovém provozu je potřeba sledovat celou řadu fyzikálních veličin. K jejich rychlému a přesnému zjištění slouží specializované měřicí přístroje, které se souhrnně označují jako měřidla veličin.

Jednotlivé přístroje se výrazně liší nejen tím, co měří, ale také přesností, rozsahem a způsobem použití. Připravili jsme proto přehled nejčastějších měřidel veličin a jejich využití v praxi.

Co jsou měřidla veličin?

Měřidla veličin jsou přístroje určené ke zjišťování hodnot konkrétních fyzikálních nebo technických veličin. Mohou měřit například teplotu, vlhkost, tlak, rychlost proudění vzduchu, intenzitu osvětlení nebo hlučnost.

Podle konkrétního přístroje může měření probíhat kontaktně nebo bezkontaktně. Některá měřidla zobrazují pouze aktuální hodnotu, zatímco pokročilejší modely umožňují ukládání naměřených dat nebo další vyhodnocování výsledků.

Měřidla veličin nacházejí uplatnění například:

  • ve stavebnictví,
  • v řemeslných profesích,
  • při montážích a servisu,
  • ve výrobě a průmyslu,
  • při kontrole pracovního prostředí,
  • při údržbě technických zařízení,
  • při diagnostice závad.

Výběr správného přístroje proto začíná otázkou, jakou veličinu potřebujete měřit a za jakých podmínek.

Teploměry: kontaktní i bezkontaktní měření teploty

Teplota patří mezi nejčastěji sledované veličiny. Podle konkrétní aplikace lze využít kontaktní nebo bezkontaktní teploměry.

Kontaktní teploměry využívají sondu, která přichází do přímého kontaktu s měřeným materiálem nebo prostředím. Hodí se tam, kde potřebujete zjistit teplotu konkrétního místa nebo média.

Pro rychlou kontrolu povrchové teploty se používají také infračervené teploměry, které umožňují měření bez fyzického kontaktu s objektem. Stačí přístroj namířit na měřený povrch.

Bezkontaktní měření je praktické například u:

  • obtížně dostupných míst,
  • pohybujících se součástí,
  • elektrických zařízení,
  • vytápění a klimatizace,
  • horkých nebo jinak rizikových povrchů.

Při výběru infračerveného teploměru je důležité sledovat nejen teplotní rozsah a přesnost, ale také poměr vzdálenosti k velikosti měřené plochy a možnosti nastavení emisivity.

Vlhkoměry: kontrola vlhkosti materiálů i prostředí

Vlhkoměry se používají ke zjišťování množství vlhkosti v materiálech nebo vzduchu. Jde o důležitou veličinu například při stavebních pracích, rekonstrukcích nebo kontrole skladovacích podmínek.

Podle konstrukce mohou měřit například vlhkost:

  • dřeva,
  • stavebních materiálů,
  • omítek a zdiva,
  • vzduchu.

Při stavebních a dokončovacích pracích může kontrola vlhkosti pomoci posoudit, zda jsou podmínky vhodné například pro další úpravu povrchu. Existují kontaktní vlhkoměry se sondami i přístroje umožňující orientační nedestruktivní měření bez výrazného narušení povrchu.

Anemometry: měření rychlosti proudění vzduchu

Anemometr je přístroj určený především k měření rychlosti proudění vzduchu. Některé modely současně měří také teplotu nebo umožňují výpočet dalších parametrů proudění.

Využití nachází zejména při:

  • kontrole vzduchotechniky,
  • servisu klimatizačních zařízení,
  • měření proudění ve ventilačních systémech,
  • kontrole pracovního prostředí,
  • technických měřeních v průmyslu.

Podle konstrukce se můžete setkat například s vrtulkovými anemometry nebo přístroji využívajícími jiné principy měření.

Luxmetry: měření intenzity osvětlení

Luxmetr měří intenzitu osvětlení, jejíž hodnota se vyjadřuje v luxech (lx). Měření osvětlení může být důležité na pracovištích, ve výrobních provozech, kancelářích, skladech nebo dalších prostorách, kde potřebujete zkontrolovat světelné podmínky.

Luxmetr se skládá z měřicího senzoru a vyhodnocovací jednotky. U některých modelů je senzor součástí těla přístroje, jiné používají samostatnou sondu. Při výběru sledujte zejména měřicí rozsah, rozlišení a přesnost.

Hlukoměry: kontrola hladiny zvuku

Na stavbě, v dílně nebo průmyslovém provozu může být důležité také měření hladiny zvuku. K tomu slouží hlukoměry, které vyhodnocují akustický tlak a výslednou hladinu zpravidla zobrazují v decibelech (dB).

Hlukoměry lze využít například:

  • při orientační kontrole hlučnosti strojů,
  • při porovnávání hlučnosti různých zařízení,
  • při kontrole pracovního prostředí,
  • při hledání zdrojů nadměrného hluku.

Je však důležité rozlišovat mezi orientačním technickým měřením a měřením prováděným pro účely legislativy nebo odborného posudku. Pro oficiální hodnocení hluku mohou být stanoveny konkrétní požadavky na měřicí techniku, metodiku i odbornou způsobilost.

Tlakoměry a manometry

Tlakoměry slouží k měření tlaku plynů nebo kapalin. Podle konkrétního provedení se mohou používat například při kontrole technických zařízení, vytápění, klimatizace nebo průmyslových systémů.

Vedle absolutního tlaku mohou některé přístroje měřit také tlakový rozdíl mezi dvěma místy. Takové diferenční tlakoměry nacházejí uplatnění například při kontrole vzduchotechnických systémů nebo filtrů.

Při výběru je zásadní správný měřicí rozsah a jednotky, ve kterých přístroj pracuje.

Otáčkoměry: kontrola rychlosti otáčení

Otáčkoměr umožňuje zjistit rychlost otáčení motoru, hřídele, ventilátoru nebo jiného rotačního zařízení. Výsledek bývá nejčastěji uváděn v otáčkách za minutu.

Podle typu přístroje může být měření:

  • kontaktní – měřidlo se dotýká rotující části,
  • bezkontaktní – otáčky jsou zjišťovány opticky bez přímého kontaktu.

Bezkontaktní měření je praktické zejména tam, kde by fyzický kontakt s rotujícím dílem nebyl vhodný nebo bezpečný. Otáčkoměry se používají při servisu motorů, ventilátorů, výrobních zařízení a dalších strojů.

Měřiče vzdálenosti a tloušťky materiálů

Do širší skupiny specializovaných měřidel patří také přístroje určené pro zjišťování rozměrů nebo vlastností materiálu.

Podle konkrétního použití může jít například o měřiče tloušťky materiálu nebo povrchových vrstev. Využití nacházejí při kontrole materiálů, výrobě, údržbě i technické diagnostice.

Pro měření vzdáleností na stavbě se používají především laserové dálkoměry, které umožňují rychle zjistit vzdálenost bez nutnosti natahování pásma. Pokročilejší přístroje dokážou z naměřených hodnot vypočítat také plochu, objem nebo nepřímo určit některé další rozměry.

Multifunkční měřicí přístroje

Ne vždy je nutné pořizovat samostatné měřidlo pro každou veličinu. Některé multifunkční měřicí přístroje kombinují několik funkcí v jednom zařízení.

Podle modelu mohou měřit například:

  • teplotu,
  • relativní vlhkost vzduchu,
  • rosný bod,
  • rychlost proudění vzduchu,
  • další veličiny související s prostředím.

Multifunkční přístroj může být praktickou volbou pro servisní techniky a další profesionály, kteří potřebují během práce sledovat několik různých hodnot a chtějí omezit množství vybavení, které s sebou nosí.

Samostatné specializované měřidlo však může být vhodnější tam, kde je klíčová konkrétní funkce, měřicí rozsah nebo vyšší přesnost.

Přehled měřidel veličin a jejich využití

Měřicí přístroj Co měří Typické použití
Teploměr Teplotu Povrchy, technická zařízení, vytápění, průmysl
Vlhkoměr Vlhkost materiálů nebo vzduchu Stavby, dřevo, rekonstrukce, kontrola prostředí
Anemometr Rychlost proudění vzduchu Vzduchotechnika, klimatizace, ventilace
Luxmetr Intenzitu osvětlení Pracoviště, výroba, sklady, interiéry
Hlukoměr Hladinu zvuku Dílny, stavby, průmyslové provozy
Tlakoměr Tlak nebo tlakový rozdíl Technická zařízení, HVAC, průmysl
Otáčkoměr Rychlost otáčení Motory, stroje, ventilátory
Měřič tloušťky Tloušťku materiálu nebo vrstvy Výroba, servis, kontrola materiálů
Multifunkční měřidlo Více veličin podle modelu Servis, diagnostika, kontrola prostředí

Jak vybrat správný měřicí přístroj?

Prvním krokem je určit veličinu, kterou potřebujete měřit. Následně je potřeba porovnat konkrétní přístroje podle parametrů důležitých pro danou aplikaci.

Zaměřte se zejména na:

  • měřicí rozsah – minimální a maximální hodnotu, kterou přístroj změří,
  • přesnost – maximální možnou odchylku měření,
  • rozlišení – nejmenší změnu hodnoty, kterou dokáže přístroj zobrazit,
  • způsob měření – kontaktní nebo bezkontaktní,
  • rychlost měření – důležitá při častých kontrolách,
  • odolnost přístroje – zejména pro práci na stavbě a v průmyslu,
  • záznam hodnot – užitečný při delším sledování nebo následném vyhodnocování,
  • ovládání a čitelnost displeje – důležité při každodenním používání.

Nejvyšší přesnost nebo největší rozsah přitom nemusí být automaticky nejlepší volbou. Přístroj by měl odpovídat především konkrétním podmínkám a požadovanému způsobu měření.

Přesnost, rozlišení a měřicí rozsah nejsou totéž

Při porovnávání měřidel se často zaměňují tři základní parametry.

  • Měřicí rozsah říká, mezi jakými hodnotami dokáže přístroj měřit. Teploměr může mít například rozsah od záporných teplot až po několik stovek stupňů.
  • Rozlišení určuje, jak malé rozdíly dokáže přístroj zobrazit. Pokud teploměr zobrazuje hodnoty po 0,1 °C, neznamená to automaticky, že měří s přesností ±0,1 °C.
  • Přesnost vyjadřuje, jak blízko může být naměřená hodnota skutečné hodnotě v rámci specifikované tolerance.

Při výběru profesionálního měřicího přístroje je proto vhodné porovnávat všechny tyto údaje.

Kalibrace měřicích přístrojů

Přesnost měřidla se může v průběhu používání měnit. U aplikací, kde jsou na výsledky kladeny vyšší nároky, proto může být důležitá pravidelná kontrola a kalibrace měřicího přístroje.

Kalibrací se porovnávají údaje měřidla s referenčním etalonem a zjišťuje se jeho skutečná odchylka.

Potřeba a interval kalibrace závisí na typu přístroje, četnosti používání, pracovních podmínkách a požadavcích konkrétního provozu. Zvláštní požadavky mohou platit v případech, kdy výsledky měření slouží pro kontrolu kvality nebo jiné odborné účely.

Jaká měřidla potřebujete na stavbě a jaká v dílně?

  • Pro stavební práce se často hodí vlhkoměry, teploměry a další přístroje umožňující kontrolovat stav materiálů a podmínky prostředí. Podle konkrétní profese mohou být důležité také hlukoměry, anemometry nebo specializovaná měřidla.
  • V dílnách a servisech najdou využití například bezkontaktní teploměry, otáčkoměry, měřiče tloušťky nebo další diagnostické přístroje.
  • V průmyslových provozech se spektrum použitých měřidel dále rozšiřuje. Kromě samotného rozsahu a přesnosti zde může být zásadní také odolnost, možnost záznamu dat nebo pravidelná kalibrace.

Univerzální sestava proto neexistuje. Správné měřidlo veličin je vždy takové, které odpovídá konkrétní měřené veličině, požadované přesnosti a podmínkám, ve kterých budete měření provádět.

Často kladené otázky

Co jsou měřidla veličin?

Měřidla veličin jsou přístroje určené k měření fyzikálních nebo technických veličin, například teploty, vlhkosti, rychlosti proudění vzduchu, intenzity osvětlení, hladiny zvuku nebo tlaku.

Jaká měřidla se používají na stavbě?

Záleží na druhu prováděných prací. Na stavbě se mohou používat například vlhkoměry pro kontrolu materiálů, teploměry, hlukoměry nebo další specializované měřicí přístroje. Pro měření vzdáleností se běžně používají také laserové dálkoměry.

Jaký je rozdíl mezi kontaktním a bezkontaktním měřením?

Při kontaktním měření musí snímač přijít do styku s měřeným objektem nebo prostředím. Bezkontaktní přístroj dokáže hodnotu zjistit na dálku. Typickým příkladem je infračervený teploměr používaný pro měření povrchové teploty.

Co znamená přesnost měřicího přístroje?

Přesnost vyjadřuje, s jakou možnou odchylkou dokáže přístroj určit měřenou hodnotu. Není totožná s rozlišením displeje. Přístroj zobrazující desetiny jednotky proto nemusí nutně měřit s přesností na jednu desetinu.

Jaký je rozdíl mezi měřicím rozsahem a rozlišením?

Měřicí rozsah určuje minimální a maximální hodnotu, kterou dokáže přístroj měřit. Rozlišení naopak udává nejmenší změnu hodnoty, kterou je přístroj schopen zobrazit.

Je nutné měřicí přístroje kalibrovat?

Záleží na typu přístroje a účelu měření. U profesionálních aplikací s vyššími požadavky na přesnost může být pravidelná kalibrace důležitá. Interval se odvíjí od doporučení výrobce, způsobu používání a požadavků konkrétního provozu.